skoro jasno
NE 18.8.
19/28°
zataženo
PO 19.8.
22/24°
zataženo, déšť
ÚT 20.8.
19/22°

Vyšehrad

Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Vyšehrad, bájné sídlo přemyslovských knížat, pochází z 10. století. Je sice mladší než Pražský hrad, ale to nic neubírá na jeho významu. Největšího lesku dosáhl v druhé polovině 11. století. Tehdy zde český král Vratislav II. často pobýval, neboť se nesnášel se svým ambiciózním bratrem Jaromírem, který byl biskupem pražským. V té době také král založil zdejší kapitulní kostel sv. Petra a Pavla. Chrám byl vyvázán z biskupské pravomoci a přímo podřízen papeži. Jeho dnešní podoba odpovídá regotisaci z 19. století. Nedaleko však stojí skutečný pamětník Vratislava II. – rotunda sv. Martina.

Rotunda sv. Martina je nejstarší dochovanou pražskou rotundou. Její dnešní podoba uchovala mnoho z původního stavu z 11. století.

Vyšehrad, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Po smrti Vratislava II. se Vyšehrad proměnil hlavně v panovnickou pevnost nad Prahou a takto fungoval 800 let. Ještě ve 14. století Karel IV. dodal Vyšehradu zvláštní lesk, neboť jej začlenil do svého korunovačního řádu. Odtud se panovník vydával na ceremoniální symbolickou pouť městem, a teprve potom mohl být v katedrále korunován svatováclavskou korunou na českého krále. I když v průběhu 15. století Vyšehrad připomínal spíše řemeslnickou osadu než pevnost, jeho symbolický a mýtický význam nebyl nikdy zapomenut. 17. století mu znovu vrátilo pevnostní poslání. Zajímavé barokní opevnění (dokončené do r. 1670) připomíná soustava hradeb a bran, které ve stylu severoitalského barokního klasicismu vytvořil Carlo Lurago.

Když r. 1866 zanikla pevnostní funkce Vyšehradu, začal se zdejší Vyšehradský hřbitov rozrůstat a měnit ve Slavín , který byl mezi léty 1890–1902 architektonicky reorganizován Antonínem Wiehlem. Vznikl tak oslavný hřbitov i památník pro nejvýznamnější osobnosti naší země. Po r. 1947 byla do Vyšehradských sadů, kde stával královský palác, umístěna i Myslbekova sousoší z Palackého mostu. Bájné postavy naší minulosti zde alegoricky ožívají: Lumír a Píseň (1888), Přemysl a Libuše (1889), Ctirad a Šárka (1895) a Záboj a Slavoj (1892).

Kubistická vila od Josefa Chochola (1912-14), foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Do podhradí Vyšehradu byla v 17. století přestěhována většina tamních osadníků, a vznikl tak zárodek nové městské čtvrti, oddělené od Nového Města potokem Botičí. Vyšehradská čtvrť byla r. 1883 připojena k hlavnímu městu. Mimo jiné zde vznikly i zcela mimořádné kubistické stavby: Činžovní dům v Neklanově ulici a přímo pod Vyšehradem na nábřeží stojící rodinná vila od Jos. Chochola (z let 1912–14). Tyto objekty dokládají sílu a přitažlivost zdejšího kubismu, který se chtěl a mohl stát novým slohem moderního umění a který v Čechách formoval všechny projevy moderního života. První světová válka ale přerušila jeho vývoj a poválečná doba přinesla jiné starosti.