oblačno
SO 24.8.
16/25°
oblačno, déšť
NE 25.8.
20/26°
oblačno, déšť
PO 26.8.
19/27°

III. nádvoří a starý královský palác

Část nádvoří jižně od katedrály zdobí Monolit z mrákotínské žuly, vztyčený r. 1928 jako památník obětem první světové války, replika bronzového sousoší sv. Jiří (podle originálu z r. 1373; dnes v Národní galerii) a budova Starého probošství, která stojí na místě paláce pražských biskupů, z jehož původní podoby dosud na povrch fasády vystupuje část zdiva a sdružené románské okno z r. 1142. Originál sousoší sv. Jiří je nejstarším dochovaným jezdeckým bronzovým pomníkem ve střední Evropě.

Podzemí Starého královského paláce ukrývá románské síně z doby po r. 1135, kdy zde kníže Soběslav nechal postavit překrásné sídlo „po způsobu románských měst“, jak zaznamenal dobový kronikář. Dochované sklepní síně jsou zaklenuty valenou klenbou a z části je zde možno pozorovat i odkryté zbytky mnohem staršího valového opevnění, snad z 10. století. Původně tyto prostory sloužily jako skladiště potravin, vinné sklepy, výjimečně i jako vězení.

Na románských sklepeních spočívá gotické přízemí z doby lucemburské, zejména z doby Karla IV. (po r. 1333). Do nádvoří bylo otevřeno arkádami, které dal Václav IV. zčásti zazdít (kolem 1400). Za nimi se nachází řada síní, z nichž vyniká Sloupová síň Václava IV. (kol. 1400) – jeden z nejluxusnějších soukromých obytných prostor paláce, v jehož tvarosloví se již hlásí pozdní gotika.

Nad lucemburským gotickým přízemím stojí pozdně gotické a renesanční patro, převážně z jagellonských časů (1471–1526), které odpradávna sloužilo především k reprezentaci. Vnější okna a vnitřní portály jsou považovány za první ohlasy italské renesance v Čechách.

Celému patru vévodí pozdně gotický trůnní Vladislavský sál, jímž architekt Benedikt Ried nahradil původní sály lucemburského paláce a ve své době (1486–1502) tak vytvořil největší evropský světský prostor zaklenutý bez vnitřních podpěr. Dnes je tu volen prezident a odbývají se zde nejvýznamnější politické ceremonie státu. Dříve tu byly pořádány korunovační slavnosti, reprezentační hostiny, holdy panovníkovi, scházely se tu nejvýznamnější sněmy, ale probíhaly tu i turnaje a také se zde prodávalo luxusní zboží.

V renesančním Ludvíkově křídle (B. Ried, 1509–10: název podle Ludvíka Jagellonského) sídlila Česká dvorská kancelář – ústředí státní správy. Z druhé místnosti České dvorské kanceláře 23. května 1618 vyhodili čeští protestantští stavové katolické místodržitele Jar. Bořitu z Martinic a Vil. Slavatu z Chlumu a Košumberka a s nimi i písaře F. Fabricia. Tento protest proti porušování zemských svobod a omezování náboženské tolerance se stal počátkem stavovského povstání a třicetileté války.

V křídle nad Václavovou Sloupovou síní se nachází pozdně gotická tzv. Vladislavova ložnice, ve skutečnosti malá audienční síň, jejíž bohatá kamenická a malířská výzdoba byla dokončena před r. 1490.

Z východní strany ke Královskému paláci přiléhá kostel Všech svatých, jehož románská podoba z 12. století ustoupila gotické přestavbě. Objednal ji Karel IV. a provedl Petr Parléř (po r. 1370). Požár r. 1541 jej zničil. Byl obnoven r. 1580, kdy byl kostel prodloužen a přímo spojen s Vladislavským sálem. Obnovu hradila sestra Rudolfa II. francouzská královna Alžběta, vdova po Karlu IX. R. 1588 sem byly přeneseny ostatky sv. Prokopa, našeho národního patrona a zakladatele Sázavského kláštera, v němž se až do konce 11. století udržela velkomoravská staroslověnská liturgie. Dnešní zařízení kostela je především barokní (např. od V. V. Reinera), ale boční oltářní triptych Svatých andělů z konce 16. století pochází od vynikajícího malíře z rudolfínského dvora, možná dokonce od Hanse von Aachen.