skoro jasno
ST 20.3.
3/8°
jasno
ČT 21.3.
1/12°
jasno
PÁ 22.3.
3/15°

České korunovační klenoty

V Korunní komoře katedrály sv. Víta jsou v trezorové skříňce uloženy pod sedmi zámky české korunovační klenoty. Cesta k nim po staletí vede ze Svatováclavské kaple, jsou za dveřmi uzamčenými sedmi zámky, k jejichž odemčení musí být přítomno sedm držitelů klíčů. Takto, navíc pod symbolickou ochranou zemského patrona sv. Václava, je střežen nejcennější český poklad - korunovační insignie českých králů.

Korunu dal vyhotovit Karel IV. a zasvětil ji sv. Václavu. Poprvé byla použita v roce 1347 ke Karlově korunovaci českým králem. Koruna má na dobu, ve které vznikla, záměrně archaický tvar. Tím navazuje na starší přemyslovskou tradici a připomíná tak dávnou minulost české státnosti a úctu k předkům. Koruna je 19 cm široká, 19 cm vysoká a váží 2 358,3 g. Vytvořena je z nejryzejšího zlata (21-22 karátů) a ozdobena je drahokamy, z nichž mnohé patří k největším, nejvzácnějším a nejkrásnějším svého druhu na světě. Celkem jich je 96 (safíry, spinely, rubíny a smaragdy), doplňuje je dvacet perel a safírová kamej s reliéfem Ukřižování (13. století) umístěná ve vrcholovém křížku.

Jablko a žezlo pocházejí z pozdější doby, pravděpodobně z 1. poloviny 16. století. Oba klenoty jsou vrcholnou ukázkou renesančního zlatnictví. Zhotoveny byly ze zlata vysoké ryzosti, na jejich výzdobu byly použity safíry, spinely a perly. Jablko je vysoké 22 cm a váží 780 g. Stěny jablka jsou opatřeny tepanými reliéfy s biblickými náměty. Žezlo je 67 cm dlouhé a váží 1013 g. Zdobeno je složitým dekorem s rostlinnými motivy, vrchol tvoří hlavice v podobě květu.

České korunovační klenoty mají svou minulost, své osudy i legendy. Jejich historická korunovační funkce již byla zřejmě naplněna, trvale však zůstávají symbolem více než tisícileté české státnosti.