jasno
ÚT 22.1.
-6/0°
zataženo, sněžení
ST 23.1.
-7/-1°
zataženo
ČT 24.1.
-2/0°

Karlův most, Vltava, pražské mosty a ostrovy

Karlův most ze staroměstského břehu, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Praha měla již od roku 1169 svůj kamenný most. Tehdy se jmenoval Juditin podle manželky krále Vladislava I. Stál zhruba v místech dnešního Karlova mostu, byl ale nižší, měl více oblouků a byl delší, protože od malostranského břehu směřoval více po směru toku řeky. Dodnes Malostranská mostecká brána (vyrostlá na místě románské věže z 12. století a Poděbradské věže z 15. století) ukazuje směr osy Juditina mostu, takže vůči Karlovu mostu je jaksi mimo osu. Juditin most smetla povodeň v r. 1342, a tak dal Karel IV. od r. 1357 stavět nový kamenný most – zvaný Karlův most. Za jeho výtečnou konstrukcí lze tušit geniálního Petra Parléře. Most je dlouhý 520 m, široký 10 m a nese jej 16 oblouků. Mostní pilíře jsou podstavcem sochařské výzdoby. Dnes je zachována hlavně z baroku, ale již v 15. století tu stávalo sousoší husitského krále Jiříka z Poděbrad. Nyní most zdobí 28 skulptur.

Nejstarší dochovanou sochou Karlova mostu je Sv. Jan Nepomucký od Jana Brokoffa z r. 1683. Stojí na místě, odkud bylo jeho tělo svrženo do řeky. Odtud se šířil kult tohoto světce i zvyk umísťovat jeho sochy na mosty.

Církevní řády a fakulty univerzity mezi sebou soupeřily o nádhernější oslavu svých svatých ochránců. Pracovali pro ně i M. B. Braun (např. Sv. Luitgarda z r. 1710) a F. M. Brokoff (nejznámější jsou Sv. Trinitáři z r. 1714).

Na staroměstském břehu most uzavírá Staroměstská mostecká věž. V pohledu ze staroměstského břehu je bohatá sochařská výzdoba z 80. let 14. století. Trůnící Karel IV., jeho syn Václav IV. a země, jimž vládnou, jsou pod ochranou zemských světců, ale hambaté výjevy na konzolách v přízemí věže ukazují i jinou tvář jejich doby.

Malý, ale malebný ostrov Kampa se táhne u malostranského břehu pod oblouky Karlova mostu. Jako Malá Strana je plný honosných paláců, krásných zahrad a parků, ale i romantických zákoutí, kde možná potkáte postavičky ze staropražských pohádek či strašidla.

ostrov Žofín, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Na pražském toku Vltavy vzniklo osm ostrovů. Kromě Kampy je zejména Slovanský ostrov (pův. Barvířský, poté do r. 1918 zvaný Žofín) centrem společenského života. Od r. 1830 se tu v restauraci pořádají koncerty a bály. Koncertoval tu Fr. Liszt, H. Berlioz i P. I. Čajkovský. R. 1848 se zde konal Slovanský sjezd, na kterém se sešla reprezentace všech slovanských národů, ale než se mohla na čemkoliv shodnout, propukla revoluce.

Po Vltavě je dnes možné plout v turistických parníčcích, ale zdatnější si mohou půjčit pramici a romanticky si zapádlovat mezi pražskými jezy. Průměrná hloubka pražského koryta Vltavy se pohybuje okolo 2,5 m.