skoro jasno
NE 18.8.
19/28°
zataženo
PO 19.8.
22/24°
zataženo, déšť
ÚT 20.8.
19/22°

Staré Město a Židovské ghetto

Staré Město je nejstarším a nejbohatším městem pražským. Jeho vznik je spojen s mezinárodním tržištěm, které zde fungovalo nejméně od 9. století. Obdiv arabského kupce Ibrahima Ibn Jakoba (v r. 965) se zřejmě týkal právě této části Prahy. Tehdy ovšem bylo centrum blíže u řeky, v místech starého brodu, asi na okraji židovské osady, tam, kde je dnes Palachovo náměstí a namísto brodu Mánesův most. V 11. století se ale centrum přesunulo jižněji a tam zůstalo dodnes – na Staroměstském náměstí. Středověká Praha bývala velmi kosmopolitní. Severně a severovýchodně od náměstí sídlili němečtí obchodníci, jižně a jihovýchodně kupci z románských zemí, východně od náměstí Češi a na severozápadě Židé.

Podél hlavních staroměstských cest se dochovaly nejstarší románské městské kamenné domy, což je v rámci střední Evropy naprosto unikátní. Dnes je jich známo více než 70 (např. k nejznámějším patří Dům pánů z Kunštátu). Jejich přízemí přežila do našich časů díky umělému navýšení terénu asi o 7 m, které si ve 13. století vynutila stavba jezů na Vltavě, po níž se na vorech sváželo dřevo až ze Šumavy.

Staroměstské náměstí, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Na Staroměstském náměstí stával v místech kudy prochází Pražský poledník Mariánský sloup (z r. 1680), který současně sloužil jako gnómon slunečních hodin. Byl zničen při vyhlášení republiky v r. 1918. Tou dobou tu ale již stál pomník mistra Jana Husa, zakladatele české reformace, vytvořený secesním sochařem Ladislavem Šalounem (z r. 1915). Po jeho boku se uplatňuje jedna z nejkrásnějších pražských rokokových staveb – Palác Golz-Kinských od A. Luraga z let 1755–65, stavěný podle projektu K. I. Dienzenhofera. Dnes jsou zde umístěny grafické sbírky Národní galerie.

Vedle goticky přestavěného románského kamenného Domu U Zvonu, v němž pobývali mnozí středověcí panovníci, stojí malebná Týnská škola s podloubím ze 13. století a za ní se vypíná hlavní městský chrám Pany Marie před Týnem, jehož velkou část vytvořila ve 14. století huť Petra Parléře. Ačkoliv se stal centrem českého utrakvismu, dochovala se v něm zcela mimořádná středověká sochařská výzdoba, ale i náhrobek rudolfínského hvězdáře Tychona Brahe a mnohé malby.

Staroměstská radnice s orlojem, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Budova Ungeltu, která stojí za Týnským chrámem, již od 11. století sloužila jako celnice i obchodnické centrum českého státu. Když v 16. století zanikla povinnost skladu zboží v tomto Týnu, předal jej Ferdinand I. měšťanovi Jakubu Granovskému, který kolem r. 1560 Ungelt přestavěl na renesanční městský palác. Na západní straně Staroměstského náměstí stojí zbytek radnice s kaplí a věží ze 14. století. Před radnicí jsou v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačeny kříže připomínající popravu 27 předáků tragického stavovského povstání z let 1618–21. Vlastní budova staroměstské samosprávy je srostlá z několika měšťanských domů, jež obec postupně připojovala od r. 1338, kdy získala právo postavit si radnici.

Z jižního boku je radniční průčelí ozdobeno dosud funkčním Orlojem, který r. 1410 vytvořil Mikuláš z Kadaně a r. 1490 zdokonalil Mistr Hanuš. Poté byl orloj mnohokráte opravován. Roku 1864 vytvořil orlojní kalendářní desku Josef Mánes, nejslavnější umělec českého národního obrození.

Nárožní renesanční dům U Minuty se sgrafitovou výzdobou dokládá místně typickou podobu měšťanské renesance z rudolfínských dob.

Novogotickou část radnice zničila německá armáda za Pražského povstání v květnu 1945. Otevřel se tak pohled na zdejší chrám sv. Mikuláše, který postavil K. I. Dienzenhofer (1732–35).

Starý židovský hřbitov (po roce 1400 až 1787), foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Ze starého židovského ghetta, které bylo zbouráno po r. 1896, mimo jiné zůstala Staronová synagoga ze 13. století, nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě, a zcela mimořádný Židovský hřbitov, užívaný od 15. do 18. století. Mezi zdejšími 20 000 náhrobníky je i hrob slavného rabbiho Löwa, který zde měl v rudolfínských časech vytvořit bájného Golema – umělého člověka. Bohaté sbírky Židovského muzea dokumentují osudové peripetie Bohem vyvoleného lidu v našich končinách.

Většina Židovského města ustoupila secesní výstavbě. Zvláště Pařížská ulice se stala manifestací nového slohu (po 1896).

Rudolfinum, otevřené na počest návštěvy kralevice Rudolfa, nešťastného syna císaře Fr. Josefa, je svatostánkem hudby a výtvarného umění již od r. 1883. Postavili je hlavní architekti českého Národního divadla: Jos. Zítek a Jos. Schulz.

Nejslavnější ze staroměstských klášterů, Anežský klášter Na Františku, založila Anežka Přemyslovna r. 1234 pro františkány a klarisky. Dnes zde sídlí sbírka středověkého umění Národní galerie.

Štorchův dům, ofreskovaný Mikolášem Alšem ve stylu spojujícím secesi s novorenesanční tradicí národního obrození, stojí na rozhraní Staroměstského náměstí a Celetné ulice. Uprostřed Celetné na rohu Ovocného trhu se majestátně rozkládá klenot moderní architektury – kubistický dům U Černé Matky Boží od Josefa Gočára (1909–1911) s pozoruhodnými výstavními prostorami.

Ovocnému trhu vévodí klasicistní budova Stavovského divadla, která byla mimo jiné svědkem i slavné premiery Mozartova Dona Giovanniho (1787). Karolinum tvoří různorodý komplex budov univerzity, který zasahuje až k Celetné ulici. Převážně jej halí fasády z baroka či 19. století, ale mnohé interiéry ukrývají gotiku. Jádrem celého bloku je Rothlévův dům, který Václav IV. r. 1383 daroval univerzitě. Rektorát univerzity zde sídlí od r. 1611, historickou různorodost tohoto organizmu nezničily ani nejnovější úpravy. Pražskou univerzitu, nejstarší ve střední Evropě, založil Karel IV. r. 1348.

Prašná brána (1475) a secesní Obecní dům (1906 - 11), foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Celetná ulice ústí k pozdněgotické Prašné bráně od Mat. Rejska (po r. 1475), jíž chtěli Jagellonci demonstrovat své ambice srovnatelné s lucemburskou dynastií. K Prašné bráně těsně přiléhal Králův dvůr. Býval oblíbenou soukromou rezidencí českých panovníků, avšak nedochoval se, neboť byl přestavěn na Obecní dům. Nejreprezentativnější palác secesní Prahy postavili Ant. Balšánek a Osv. Polívka (1906–1911) a na výzdobě se podíleli malíř Jan Preissler a sochaři St. Sucharda a L. Šaloun. Dodnes je živým kulturním centrem, v současnosti přitahují pozornost veřejnosti hlavně výstavy.

Západní a jihozápadní částí Starého Města procházela korunovační cesta Českých králů, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem. Podél ní se nachází mnohé poklady, např. románská rotunda sv. Kříže z 11. století.

Betlémské kaple, kde kázal reformátor M. Jan Hus, byla rekonstruována v letech 1950–53 podle originálu z r. 1391, zbořeného r. 1786.

U Křížovnického náměstí již od r. 1556 působila jezuitská kolej, která se zvláště po třicetileté válce rozrostla v rozlehlý areál. Podle chrámu sv. Klimenta se mu říká Klementinum. Barokně zařízené interiéry chrámů, Zrcadlové kaple (1724) či Knihovního a Matematického sálu (1727–30) mohou ilustrovat vývoj barokního umění v Čechách. Kromě toho ovšem Klementinum sloužilo i jako univerzitní knihovna. Dnešní Národní knihovna navazuje na tuto tradici. Uchovává asi 6 milionů svazků s ročním přírůstkem kolem 80 000 titulů a mnoho skvostných středověkých rukopisů.

Chrámy sv. Františka a Salvátora, foto: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

Součástí Klementina je i kostel sv. Salvatora a k němu připojená tzv. Vlašská kaple. Jde o nejstarší evropský chrám postavený na eliptickém půdorysu. Pochází z let 1590–97, ale s jistotou nelze určit jejího tvůrce. O čem tehdy architekti v Itálii jen snili, to jejich italští kolegové na pražském dvoře Rudolfa II. realizovali.

Havelské město bylo založeno Václavem I. v letech 1232–34. Mělo jít o izolované nové tržiště, ale jeho privilegia se záhy rozšířila i na starší osídlení. Havelské město se stalo hlavní městskou tržnicí (od Uhelného po Ovocný trh), a funguje tak dodnes. Za Karla IV. byla v těchto končinách postavena gigantická bazilika, která sloužila jako svého druhu středověký obchodní dům. Pozůstatkem její střední lodi je ulice V Kotcích, z boku vroubená gotickým loubím. I dnes tu najdete stálý trh.