skoro jasno
NE 18.8.
19/28°
zataženo
PO 19.8.
22/24°
zataženo, déšť
ÚT 20.8.
19/22°

Dejvice, Letná, Holešovice a Troja

Severně od Hradčan a Pražského hradu se táhnou Dejvice. Již od r. 1088 jsou zmiňovány v pramenech a dlouho si uchovali svůj venkovský charakter. Zemědělské dvorce byly postupně nahrazeny vilovými čtvrtěmi. Ve 30. letech 20. století zde vyrostla vilová kolonie Baba, organizovaná podle regulačního projektu Pavla Janáka. Zdejší klenoty funkcionalistické architektury pocházejí od celé plejády předních architektů první republiky (J. Gočár, J. Krejcar, A. Beneš, J. Gillar aj.).

Východně navazuje na Dejvice Bubeneč. Odtud se táhne rozlehlá Královská obora Stromovka. Jako oboru ji od r. 1320 užíval již Jan Lucemburský. Rudolf II. tu nechal na počátku 17. století vybudovat rybníky a štolu. Od r. 1804 byla obora místodržitelem hrabětem Chotkem zpřístupněna veřejnosti a zdejší lovecký zámeček Vladislava Jagellonského a Rudolfa II. Jiří Fischer proměnil v novogotický Místodržitelský letohrádek. Po r. 1845 se začala obora měnit v anglický park. Tato romantická oáza je dnes chráněnou "přírodní památkou".

Na východní straně Stromovku uzavírá areál Výstaviště Praha, který od konce 19. století slouží nejen jako místo výstav a veletrhů, ale i jako centrum zábavy. Sem byly přemístěny slavné Matějské poutě, ale najdete tu i krytý bazén, stadiony, divadla, kino, Lapidárium Národního musea a spoustu dalších sportovních i zábavních lákadel. Pozoruhodné jsou zdejší stavby vzniklé pro Jubilejní výstavu z r. 1891. Kombinace historisujících stylů, železa a skla je pozoruhodnou ukázkou umění 19. století. Křižíkova fontána obnovená pro Jubilejní výstavu v r. 1991 je naopak technickým výtvorem současnosti. Na okraji Výstaviště stojí Planetárium a pavilónek ukrývající podivuhodné Panoráma bitvy u Lipan, které r. 1898 namaloval Luděk Marold. Výjev a rekvisity uvádějí diváka přímo do středu válečné vřavy z r. 1434.

Ze severu je Stromovka sevřena Vltavou, z východu Holešovicemi a z jihu úzkým pásem domovních bloků, které ji oddělují od Letenské pláně. Na jejím okraji stojí Národní technické museum, jehož bohaté sbírky lákají milovníky starožitných veteránů a technických vymožeností všech dob. Na Letenské pláni se rozkládají Letenské sady, které přímo navazují na Chotkovy sady pod Královskými zahradami Pražského hradu. Dnes je spojuje Lávka nad Chotkovou silnicí r.1995 přetvořená architektem V.Havla Bořkem Šípkem. Pražský hrad si tak vlastně dodnes uchoval značnou část svého přírodního zázemí. Kromě uklidňující zeleně, sportovišť a zahradních restaurací jsou tu k vidění i pozoruhodná umělecká díla. Např. secesní Hanavský pavilon z Jubilejní výstavy z r.1891, který sem byl přemístěn po r.1898 anebo nádherná vyhlídková Restaurace Praha ze slavné světové výstavy Expo 1958 z Bruselu. Toto ve své době špičkové dílo (od J.Hrubého, Zd.Pokorného a Fr.Cubra) nedávno prošlo rekonstrukcí. Komunistický režim měl s Letnou vážné úmysly. V 50.letech byl pod Letenskou plání vykután Letenský tunel spojující Letnou se Starým Městem a nad ním bylo vztyčeno kolosální sousoší J.V.Stalina a jeho spolubojovníků a spolubojovnic. Záhy po dokončení gigantu se začalo s jeho neméně pracným bouráním, neboť čas přinesl poznání o zavrženíhodných praktikách oslavovaného. Čas nakonec smetl i socialistické bezčasí. Během Sametové revoluce se na Letné sešla demonstrace o generální stávce, na kterou přišlo na půl milionu lidí. To byla poslední kapka, která položila starý režim. Tam kde stál Stalin byl umístěn Chronometr. Symbol nových časů.

Mezi Výstavištěm a východním okrajem Letenských sadů prochází hranice oddělující od Letné Holešovice. Původně rybářská osada Bubny srostla s královskými Holešovicemi a od 19.století se proměnila v průmyslovou čtvrť. Moderní doba jí přinesla rozkvět. Továrny odsud ustoupily na druhý břeh Vltavy a Holešovice se staly převážně obytnou čtvrtí. Novorenesanční a secesní stavby tu doplňují funkcionalistické perly, jako např. slavný Veletržní palác, (z let 1925-28) od Old.Tyla a Jarosl.Fuchse. Při své návštěvě Prahy jej obdivoval i Le Corbusiere. Roku 1974 palác vyhořel a teprv po sametové revoluci byl opět obnoven. Dnes zde sídlí sbírky moderního umění Národní galerie.

Holešovice, Letná i Stromovka jsou obkrouženy Vltavou, takže tvoří jakýsi poloostrov. Severně od tohoto poloostrova se rozkládá Troja. Původně se zdejší osada jmenovala Ovenec, ale velkolepý Šternberský zámek Troja tyto končiny přejmenoval. Jean Bapt.Mathey jej mezi léty 1679-1685 vybudoval pro Václava Vojtěcha ze Šternberka, jako letní sídlo. Barokní výzdoba interierů i zahrady dnes slouží Galerii hlavního města Prahy. Ve stráni nad zámkem se rozprostírá půvabná Botanická zahrada, založená r.1969 a vedle zámku začíná 45 hektarový areál Zoologické zahrady, která je pro návštěvníky otevřena od r.1931, architektonicky ji řešil Jarosl.Fuchs. K jejím zvlášnostem patří nejen hojné využívání bohatosti a členitosti místní krajiny, ale i úspěšný chov koně Przewalského. Tento v přírodě vyhynulý druh koně, je vlastně živoucím pravěkým živočichem. Kromě toho ale v zoo najdete mnoho exotické zvířeny a po dokončení nedávné rekonstrukce i nové pavilony a další rozmanitou zábavu.