zataženo
ÚT 28.5.
15/18°
zataženo, déšť
ST 29.5.
11/12°
oblačno
ČT 30.5.
8/18°

Břevnov, Bílá Hora a Šárka

Západně až severovýchodně od Pražského hradu se táhlo jeho lesnaté a později částečně zemědělské zázemí. Západně od Hradčan byl nejdříve osídlen Břevnov. Roku 993 zde biskup sv. Vojtěch založil nejstarší mužský benediktinský klášter v Čechách. Z nejstarších staveb se tu dochovala působivá románská krypta z 11. století, ale většina klášterních budov byla barokně přestavěna na počátku 18. století. Klášterní kostel sv. Markéty, ale i klášterní areál jako celek, uchovali mnohé poklady barokního umění.

Západněji od Břevnova zůstal zbytek zdejší obory. Oboru Hvězda založil r. 1534 Ferdinand I. a až do počátku 19. století tu byla chována lesní zvěř, poté se obora změnila v park. Jméno obory určilo podobu zdejšího manýristického Letohrádku Hvězda. Roku 1555 jej navrhl Ferdinand Tyrolský a stavba je skutečně zbudována na půdorysu šesticípé hvězdy.

Nedaleko od Hvězdy se nachází Bílá Hora, pro většinu Čechů symbol tragedie. Mohyla připomíná místo, kde se 8. listopadu 1620 střetlo lépe placené císařské žoldnéřské vojsko katolické ligy se špatně placeným žoldnéřským vojskem českých protestantů. Zmatek, chaos, ostudný úprk. Tak lze charakterizovat počínání stavovských vojsk. Na následujících 300 let se Čechy staly pouhou Habsburskou provincií. Elita země emigrovala, zmizela téměř veškerá česká šlechta, nejbohatší část měšťanstva a většina inteligence, včetně slavného „učitele národů“ J. A. Komenského. 90% obyvatel Čech byli protestanti, kdo odmítl přestoupit na katolictví, musel odejít a jeho majetek byl konfiskován. Na konci třicetileté války zbyla v Českém království polovina původního počtu obyvatel. Pro české katolíky se ale Bílá Hora stala poutním místem. Zdejší chrám P. Marie, vybudovaný na počátku 18. století je zdoben bohatými freskami od K. D. Asama a V. V. Reinera.

Severně od Obory Hvězda se rozkládá lesnatá oblast přírodního parku Šárka – Lysolaje, který nabízí překrásné výhledy do kraje, koupaliště, turistické stezky, přírodní rezervaci i archeologická naleziště se stopami pravěkého a raně slovanského osídlení. Šárecký potok vyvěrající z vodní nádrže Džbán protéká celým parkem a cesta podél jeho břehů byla a je oblíbenou vycházkovou trasou. Severněji, v Horní Šárce, stojí kostel sv. Matěje, u nějž se konaly slavné Matějské poutě, později přenesené do areálu Holešovického Výstaviště, kde se odbývají dodnes.